Antiseptika a remanentní účinek
Moderní antiseptika se vyznačují nejen rychlým antimikrobiálním účinkem, šetrnosti ke tkání a dalšími přednostmi (nebarví, nepálí), ale zároveň vynikají remanentním působením.
Antiseptika s remanentním účinkem
U antiseptik s remanentním účinkem se antimikrobiální látka prakticky nevstřebává do těla a zůstává na povrchu (kůže, sliznice, rána) delší dobu. Zde je nadále antimikrobiálně účinná a inaktivuje mikroorganismy. Tento účinek bývá označován jako remanentní (z latinského remanere = zůstat pozadu). Ustálená definice pro remanentní účinek antiseptik doposud neexistuje. Mezi nejnovější patentované látky s těmito vlastnostmi patří Octenidine dihydrochloride (klíčová složka přípravku Octicide).
Antiseptika bez remanentního účinku
Přípravky na bázi alkoholu (bez další antimikrobiální složky) vykazují silný počáteční antimikrobiální účinek. Odpařováním alkoholu z povrchu se koncentrace významně snižuje a formulace již antimikrobiální účinek nevykazuje. Nejen alkoholy, ale také některé další látky (např. peroxid vodíku) se díky reakci s okolním prostředím rozloží a zcela vymizí.